Úvodní stránka > Aktuality > Do Československé obce legionářské mě přivedly vzpomínky na otce, říká předseda strakonické jednoty

Do Československé obce legionářské mě přivedly vzpomínky na otce, říká předseda strakonické jednoty

V sobotu 14. ledna se v posádce 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích uskutečnila výroční schůze Československé obce legionářské jednoty Strakonice. V jejím čele stojí již deset let Zdeněk Hruška, který je od listopadu 2015 zároveň i členem předsednictva republikového výboru. Do spolku jej přivedly vzpomínky na otce i zájem o historii.

Členem Československé obce legionářské byl i jeho otec. Svůj profesní život zasvětil armádě. „Táta byl odjakživa voják. Velel například náhradnímu praporu 28. pěšího pražského pluku, který byl určený pro obranu Prahy. Do výslužby odešel v únoru 1939, o několik měsíců později jej zatklo gestapo,“ vzpomíná Hruška.

 

Zdeněk Hruška během pietního aktu u strakonického památníku Na Dubovci

 

Ačkoliv byl v té době malý kluk, hodně si pamatuje. Jedním z nejsilnějších zážitků bylo pro něj setkání s otcem v sídle úřadu tajné státní policie. „Po roce věznění na Pankráci převáželi tehdy otce do koncentračního tábora Buchenwald. Mohli jsme jej na chvíli vidět. Byl to zázrak, že nám toto setkání povolili. Jen na pět minut, nemohli jsme se jej ani dotknout. Znovu jsme jej viděli až po válce,“ vypráví Hruška.

Nejsou křídla jako křídla

Ačkoliv nepokračoval ve vojenských šlépějích svého otce, svým povoláním zůstal armádě nablízku. Přes dvacet let totiž pracoval v podniku Aero Vodochody. „Působil jsem jako technický kontrolor, později jsem byl hlavním koordinátorem pro styk s dodavateli. Pracoval jsem na stíhačkách MiG-15 až MiG-21, letounech L-29 Delfín, L-39 Albatros,“ vyjmenovává Hruška. Když se později s rodinou přestěhoval do jižních Čech, pracoval v drůbežářských závodech ve Vodňanech. „Říkal jsem si tehdy křídla jako křídla, akorát tyhle jsou k jídlu,“ komentuje vtipně své životní peripetie.

Legiovlak sklízí úspěch

Na Hruškově rozhodnutí vstoupit do Československé obce legionářské se podílel i jeho velký zájem o historii. „Snažíme se uchovávat a rozvíjet tradice, za kterých vznikla naše samostatnost v letech 1914 až 1918 a znovu byla vybojována za druhé světové války,“ vysvětluje poslání spolku. Jedním z projektů, který připomíná nasazení československých vojáků za první světové války, je Legiovlak. „Má nesmírný význam pro školy. V osnovách by tomuto období měla být věnována mnohem větší pozornost. Dospělým zase může pomoci s dohledáním předků,“ míní Hruška. Replika legionářského vlaku byla během loňského března k vidění také ve Strakonicích. Z hlediska počtu návštěvníků přepočtených na počet obyvatel města se jednalo o jednu z nejvyšších návštěvností v republice.

 

Ze slavnostního příjezdu Legiovlaku do Strakonic

 

Činnost strakonické jednoty by se neobešla bez podpory zdejšího vojenského útvaru – 25. protiletadlového raketového pluku či klubu vojenské historie Čeští lvi z Českých Budějovic. Množství akcí tak probíhá ve vzájemné součinnosti. „Tuto spolupráci nám mohou ostatní jednoty jen závidět,“ uzavírá Hruška.

 

Foto: autor, archív KVH Čeští lvi, nadrotmistr Jan Dytrych, nadporučík Pavel Král

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice

Fotogalerie

Nahoru